Olomoucko

Tato kniha „krajinných impresí“ olomoucké fotografky Mileny Valuškové představuje sotva pětinový výběr z jejího obrazového díla posledních let, kde se snaží zachytit ducha rodného kraje. Dle slavné glosy A. Camuse (vyslovené při jeho průjezdu Hanou v 50. letech 20. století) jsou nejzákladnějším znakem této krajiny „tklivé dálky, trpké švestky“. Fotografka tento obrazový příměr ráda přijímá. Zároveň však dobře ví, že tajemství tohoto regionu nespočívá pouze v „tklivé dálce“, kterou se rovinaté okolí města Olomouce otevírá nejbližším horám. Krajinu tvoří i střety nebeských a krajinných scenérií. Krajina je tvořena i mlhou, v níž se ztrácí dálka z obzorem. V omamných parách jitra je i ten nejmohutnější hrad vynesen do jakési vyšší krajinné skutečnosti. Co však nejpodstatněji určuje fotografický rys této publikace, je autorčino krédo: Krajina není jen příroda. Její povahu spoluvytváří vždy člověk.

„Krajina jako skýva chleba/ žebráky za tmy ptaná/ krajina dávno od pradávna/ rukama lidí dotýkaná“ (J. Skácel).