Spisovatelky a Erós

Kniha Spisovatelky a Erós od autorky Martiny Bittnerové odpovídá na otázky, kdo byly velké ženy minulosti.

Božena Němcová, Karolína Světlá, Magdalena Dobromila Rettigová, Sofie Podlipská, Růžena Svobodová, Marie Majerová... Ženy, o jejichž "životě a díle" se povinně učí ve škole. Ženy, které zůstaly uvězněné v čítankách, a vlastně se nesluší pokládat si otázky: Byly hezké, či ošklivé? Jak na tom byly s muži? Jaký byl jejich intimní život? Dokázaly vášnivě milovat?Velké ženy české minulosti v ní vystupují v rolích, v jakých je nejsme zvyklí vídat - jako šťastné či nešťastné manželky, plaché či náruživé milenky, věrné či nevěrné nymfy, které leckdy fatálně vstupovaly do života mužů-umělců

Úryvek

Pokud Němcová nosí nechtěně a nespravedlivě nálepku nymfomanky, Majerová byla podle slov pamětníků nymfomankou skutečnou a v mládí přímo patologickou.

Ve svých vzpomínkách druhá manželka Stanislava Kostky Neumanna Božena, za svobodna Hodačová, Majerovou rozhodně nešetří a sama s bolestí vypráví, že Majerová prakticky po celou dobu soužití Boženy s Neumannem patřila k ženám, s nimiž celkem bez okolků spával. Majerová k nim domů jezdívala na přátelské návštěvy a při té příležitosti se oddávala sexuálním hrátkám s Neumannem, ačkoli Božena i s dcerou Sofií seděly ve vedlejším pokoji. Neumanna ale nelze nazvat světcem, když kapavku vnímal asi tím způsobem jako my dnes běžnou chřipku.

Marie se s Neumannem znala z Prahy, kde pracovala jako písařka. Pobývala tehdy spolu s dalšími autory v jeho vile a v rámci anarchistického kroužku si mohla užívat dosyta přízně Karla Tomana, Antonína Boučka a jiných. Ostatně se prý chlubívala, že odcházela často domů se zasychajícím spermatem na kalhotkách. Ovšem prožívala i citové bouře, o jedné vypráví své sestře Milce: "Sympatický učitel vznešeného umění řečnického zaujal jí tou měrou, že zapomněla na vážnou práci a všecky myšlénky a duševní hnutí obracela jen k němu... A na to přišlo sblížení... Mám ti vypisovat ony milostné scény - ony dlouhé, nespočetné polibky... Pak přišlo uspokojení, za ním v patách únava a omrzení. A na konec hnus."

Toto rozčarování se dostavilo po pouhých třech měsících "milkování", jak to sama Marie trefně pojmenovala.